Vítáme vás na oficiálních stránkách Tatranu Mladějov

Rozhovory

Václav Paar

1.)    Václave, do Mladějova jsi přestoupil před několika lety z nedalekého Rychnova na Moravě společně s René Abrahamem, se kterým jste opravdu dobří přátelé a hodně na sebe dáte. Koho to byl tenkrát nápad, jít hrát do Mladějova?
 Nepamatuji se, že bychom to s Renkem nějak společně plánovali. Za sebe musím upřímně přiznat, že jsem sám nikdy nepřemýšlel nad tím, že bych chtěl hrát za Mladějov. Já neměl ke zdejšímu fotbalu žádný vztah, na rozdíl od Renka, který tu v době školních let hrával za žáky. Prostě jsem jen přijal nabídku.
 Karel Sekanina mě do Tatranu lákal už na jaře 2005, ještě v době, kdy jsem ani netušil, že se budeme do Mladějova v létě stěhovat. No a když jsme tady získali byt, tak mě kontaktoval i Vlasta Suchý s tím, že když tady budu bydlet, tak bych tu mohl také hrát fotbal a zkusit pomoc s postupem. Až pak jsem se dozvěděl, že jedná také s Renkem. To, že sem chtěl jít i můj nejlepší kamarád, bylo pro mě samozřejmě velké plus, ale i kdyby se Renek rozhodl zůstat v Rychnově, tak bych stejně přestoupil. V řadě věcí se prostě rozhoduji jen sám za sebe.
 Nabídku jsem přijal z mnoha důvodů, ale ten hlavní byl, že to pro mě měla být příležitost a způsob, jak se ve vesnici jako nový občan Mladějova zabydlet a seznámit se tu s lidmi. Samozřejmě musím zmínit i to, že jsem v postup Tatranu věřil, a tak jsem se už od počátku těšil na tu vítěznou atmosféru a hlavně na oslavy…..!!!
 2.)    Před vaším příchodem se Tatran několik sezon neúspěšně snažil postoupit do Okresního přeboru, sledoval jsi již tenkrát zápasy nebo alespoň výsledky Mladějova?
 Ano. Jenže je tu jeden letitý problém, a to, že se utkání Mladějova a Rychnova tradičně vzájemně kryjí, takže těch možností moc nebylo. Nicméně i tu výše uvedenou nabídku mi Karel Sekanina dal, když jsem se byl v Mladějově na fotbal podívat. A v novinách tabulky a průběžné výsledky od regionálních soutěží až po ligu sleduji dodnes.
 3.)     Nicméně po přestupu do Mladějova jsi se stal jasnou jedničkou i přesto, že jste se v bráně střídali s tehdejším brankářem Harvánkem, a tutéž sezonu se vám podařilo ihned postoupit. Jak na tuto sezonu vzpomínáš?
 Ty vzpomínky jsou smíšené. Ale musím přiznat, že jsem přestupu nelitoval, protože po ukončení činnosti v Rychnově mě fotbal zase začal bavit (tedy aspoň na čas). V Tatranu se mi jako nováčkovi líbilo (pokud jde o kolektiv a zázemí). A jak už jsem uvedl výše, vítěznou postupovou atmosféru jsem si taky pěkně užíval. Na druhou stranu ale musím otevřeně přiznat, že jsem ve III. třídě docela „trpěl“. Přeci jen jsem byl z Rychnova z I. B a I. A třídy trošku rozmazlený. Sice to neplatí úplně na 100 %, ale dá se obecně říci, že v těchto soutěžích už mají oddíly pro fotbal moc pěkné zázemí a trávníky, a rovněž jednotliví hráči a celé týmy jsou fotbalově vyspělejší. Takže ze zázemí, „drňáků“ a fotbalovosti některých oddílů jsem byl docela otráven. A proto z některých našich vysokých výher ve III. třídě jsem zase takový pocit vítězství ani neměl.
    4.)     Následovaly tři(nebo čtyři?) celkem úspěšné sezony v Okrese, kde tvůj tým patřil většinou ke špici soutěže a ty jsi byl jedním z nejdůležitějších, né-li nejdůležitějším hráčem Mladějova. Přesto tě letošní sezonu již nemáme možnost mezi tyčemi vidět, jaký je důvod tvé absence?
 Po dlouhém rozmýšlení v průběhu jarní sezony 2009 jsem se nakonec sám rozhodl aktivní činnost ukončit. Sportu bych se chtěl nadále věnovat už jen rekreačně. Jednou až dvakrát týdně jezdím večer do Rychnova si zahrát s partou lidí volejbal. A když budu mít po fotbalu „hlad“, tak si za Vámi na hřiště nebo do tělocvičny rád zajdu zahrát fotbálek. Taky doufám, že mi nezapomenete dát v zimě vědět, až začnete chodit do tělocvičny na florbal.
 5.)     Rozhod jsi se tedy skončit s fotbalem, jistě mnohé bude zajímat, jaký je důvod tvého ukončení…Chceš se k tomu nějak vyjádřit?  
Ono se to těžko popisuje. Zkrátka jsem „vyhořel“ – přestalo mě to bavit, už nemám motivaci, chuť ani zájem. A rozhodně to není o tom, že bych si jen potřeboval přes podzim trošku odpočinout.
 Už delší dobu se mi po zaměstnání nechtělo chodit na tréninky; nebyl jsem správně nažhavený před utkáním; už jsem prostě nechtěl víkendy trávit zájezdy po Kunčinách, Sebranicích, Jaroměřicích atd., kde si budu něco dokazovat. Nebaví mě už poslouchat z řad diváků posměšky a hlášky přiblblých lidí (i když třeba nebyly na mou osobu); už se nechci po prohraných utkání účastnit diskuzí, jak je rozhodčí p..a a č…k, protože kdyby tohle pískl a tamto zase nepískl, tak bychom určitě neprohráli; nemíním už poslouchat, jestli za to může obrana nebo byl slabý útok a záloha; a tak bych mohl ještě dlouze jmenovat. Prostě si už od fotbalu užívám klid a pohodu.
 6.)     Hrál jsi vyšší soutěže a máš mnoho zkušeností, nepřemýšlel jsi třeba nad tím, že by jsi své zkušenosti předával dál a působil třeba alespoň jako „trenér brankářů“? 
 Nad tím jsem nepřemýšlel a momentálně mě to ani nijak neláká. Ale třeba za čas názor změním, zvlášť, kdyby se fotbalu za pár let třeba začal věnovat můj syn.
 7.)     Takže teď působíš v Mladějově jen jako divák, chodíš se koukat na zápasy svých bývalých spoluhráčů?
 Zatím jsem viděl jen utkání s Třebařovem a 2. poločas s Čistou. Ale samozřejmě, pokud nebudu mít nic jiného v plánu, tak se rád přijdu podívat, alespoň na domácí utkání.
 8.)     Tradiční otázka na závěr. Chtěl by jsi něco vzkázat svým bývalým spoluhráčům, fanouškům nebo komukoliv?
 Tak fanouškům ani ne. Snad jen, že by se někteří měli nad sebou trošku zamyslet. Myslím, že fanoušci Tatranu jsou takoví ti tuctoví fanoušci (jako ve spousta jiných oddílech), kteří umí hrozně fandit jen, když se daří a Tatran soupeře válcuje a mohou se před druhýma vytahovat. Ale když na jednotlivce nebo celý tým přijde nějaká krize, tak s jejich podporou a povzbuzením moc nepočítejte. „Ledaže by se teda zamysleli“.
 Týmu chci popřát, aby se výsledkově dařilo, aby se ten „fotbalovej pánbůh“ zase pousmál a přišla nějaká tříbodová šňůra a Tatran se vyšvihnul do vyšších pater tabulky, kam určitě patří. Tenhle tým na to potenciál rozhodně má, akorát to teď z nějakého důvodu neumíte na hřišti prodat.
No a jednotlivcům přeji vzrůstající formu, ať se jim vyhýbají vážná zranění, no a taky „vyhoření“ jako mně…
 
Kontakt Pejena@seznam.cz